Lektorka na úvod semináře představila sebe a školu, ve které učí. Jedná se o malotřídní MŠ a ZŠ Chotýšany, ve které vyučují podle metody Začít spolu. Lektorka má na starosti výuku literatury a ČJ a na semináři přímo prezentovala techniky, které sama používá ve výuce.
Na úvod proběhla aktivita, při které místností koloval předmět, připomínající košík s lucerničkou, v níž bylo něco ukryté, a to něco nebylo zcela zřetelně vidět. Účastníci měli říkat, co jim věc připomíná, co v košíku vidí. Aktivita rozvíjela představivost účastníků. Šlo o tzv. metodu práce s tajemstvím. Žákům umožňuje rozvíjet slovní zásobu popisem tajemství.
Následně lektorka do středu místnosti, kde probíhal seminář, rozložila všelijaké knihy, které zakryla přehozem. Účastníci nevěděli o tom, co pod přehozem je a první aktivitou mělo být hádání, co se pod přehozem skrývá. Knihy byly uspořádány tak, že někomu připomínaly hada, někomu krtčí hromádku apod. Cílem aktivity bylo navodit pocit tajemna a popustit uzdu fantazii.
Lektorka poté odhalila knihy a každý si měl vybrat knihu, která je mu sympatická, bez ohledu na to, čím je mu sympatická. Každý si ji měl prostudovat, prohlédnout, vybrat si jeden obrázek, který jej z knihy nejvíce oslovil a prostřednictvím tohoto obrázku měl ostatním vysvětlit, proč si knihu vybral, čím je mu sympatická a o čem kniha je.
Pak byl mezi účastníky zvolen král knih a ten usedl na královský trůn. Ostatní účastníci se jej ptali na knihu, kterou si zvolil, a podle odpovědí krále měli uhádnout, o jakou knihu se jedná – zda jde o poezii, prózu, zda je to dětská kniha, dospělácká kniha, dobrodružná kniha apod. Král mluvil o knize pouze pozitivně a měl právo posledního slova.
Následovala přestávka s občerstvením, během které pedagogové vášnivě debatovali s lektorkou nad tím, zda její děti skutečně rády čtou, jak je k tomu vede, jaké knihy jim dává na výběr apod.
Po přestávce proběhla aktivita „čtení s doptáváním“ – lektor četl příběh a část, kterou zrovna četl, vždy ponechal otevřenou. Účastníci měli jmenovat možnosti, jak by se příběh měl dále odvíjet. Lektorka pak pokračovala ve čtení a tento postup se několikrát opakoval.
Na závěr si účastníci vyzkoušeli metodu čtení s porozuměním – dostali k dispozici odborný text, který se četl, a slova, jež jim byla neznámá, měli zkusit nahradit slovy, která znají. Pokud se nepodařilo najít vhodné synonymum, s lektorem diskutovali o významu slova a smyslu celého textu.
Seminář se účastníkům ohromně líbil a projevili zájem o náslech hodin v některé škole s výukou Začít spolu. Shodli se také na tom, že téměř všechny prezentované metody ve výuce někdy použijí.