Seminář byl zaměřen především na seznámení s východisky metody Hejného a s jejími klíčovými principy. Hejného metoda upouští od formálních znalostí vzorečků a zaměřuje na budování mentálních schémat.

Metoda Hejného se opírá o propracovaná didaktická prostředí. Důležitá je role pedagoga, který v této metodě není nadřazenou autoritou, ale je dětem průvodcem a moderátorem diskusí nad řešením úloh. V metodě jsou cíle výchovné nadřazené cílům poznatkovým, protože autoři této metody jsou přesvědčení, že kvalita společnosti je více určována úrovní mravní než úrovní znalostní.

Metoda je postavena na 12 principech ucelených do vzdělávacího konceptu tak, že dítě objevuje matematiku s radostí samo. Jedním z principů je budování schémat. Metoda vychází z toho, že dítě ví i to, co jsme jej neučili. Stejně jako hned napoprvé nedokážeme říci, kolik oken máme v domě, ale dokážeme to říci poté, co si náš dům představíme a virtuálně projdeme, stejně tak dítě odvozuje některé matematické danosti a principy. Hejného metoda budování schémat posiluje a vyvozuje z nich konkrétní úsudky.

Děti v Hejného metodě pracují opakovaně v určitých typech prostředí. Prostředí je zhruba 25 typů, každé prostředí motivuje dítě k iniciaci jiných dovedností Systém prostředí je nastaven tak, aby zachytil všechny styly učení se a fungování dětské mysli.

Dalším z principů je prolínání témat, kdy matematické zákonitosti neizolujeme, ale vždy je předáváme ve známém schématu. Matematické pojmy a jevy nejsou vyučovány izolovaně, ale zapojují se při nich různé strategie řešení.

V Hejného metodě je také podporováno samostatné uvažování dítěte. Učitel nepředává ve výuce hotové poznatky, ale učí děti argumentovat, diskutovat a vyhodnocovat jeho způsob řešení. Děti se tak učí nenechat se manipulovat, učí se komunikaci mezi sebou a dospělými, posilují si nejenom dovednosti matematické, ale i sociální.

V metodě je dobře rozpracována skutečná motivace (když „nevím“ a „chci“ vědět). Úkoly jsou postaveny tak, aby děti automaticky bavily, aby je motivovaly k tomu se jimi zabývat. Podporuje se motivace vnitřní, ne vnější. Děti přichází na řešení díky své snaze a prožívají reálnou radost z vlastního úspěchu.

Při výuce Hejného metodou se využívají reálné zkušenosti dětí z běžného života – děti např. šijí šaty na krychli, a tak si zapamatují, kolik má stran apod. Dobře vedená výuka podle Hejného metody vyvolává v dětech radost z matematiky. Radost z vlastního úspěchu pak dítě motivuje k dalším snahám kořit nové problémy, objevovat nové souvislosti.

S tím souvisí i způsob poznávání – to, nač dítě přijde samo má mnohem větší váhu než to, co je dítěti předáno. Děti prostřednictvím dobře motivovaných her objevují matematiku. K tomu jim pomáhá pedagog, který ale v Hejného metodě nemá pozici neomylné autority, ale funguje jako průvodce a moderátor diskusí. Učitel není ten, kdo ví, umí a přednáší. Učitel je partner, který dítěti pomáhá uspět.

V Hejného metodě je také důraz kladen na to, aby se dítě nebálo chybovat. Předcházíme tím zbytečnému strachu u dětí. Chyba je vnímána jako prostředek k učení. Děti jsou podporovány v tom, aby chybu samy našly, a učí se vysvětlovat, proč chybu udělaly. Důležitá je vzájemná důvěra mezi dítětem a učitelem.

Učebnice v Hejného metodě obsahují úlohy všech obtížností. Jsou tam úlohy pro slabší i silnější žáky. Dítě ale vždy nějaké úlohy zvládne vyřešit. Předchází se tak pocitům úzkosti a hrůzy z dalších hodin matematiky. Lepším žákům jsou zároveň neustále předkládány nové výzvy. Učitel rozděluje úlohy v třídě podle toho, co které dítě potřebuje. Výzvy jsou tedy vždy přiměřené schopnostem dětí.

Posledním z klíčových principů Hejného metody je podpora spolupráce. Poznatky se rodí diskusí. Děti nečekají, až se výsledky objeví na tabuli. Pracují ve dvojicích, po skupinkách, samostatně. Každý žák je schopen obhájit svůj postup, vysvětlit, jak došlo k výsledku. Výsledek se vždy rodí na základě spolupráce.

Po představení těchto základních principů nás lektorka zavedla do některých prostředí Hejného metody. Vyzkoušeli jsme si práci se stovkovou tabulkou a různé možnosti, které je možné pomocí této pomůcky vyučovat. Dále jsme pracovali e součtovými trojúhelníky a vyzkoušeli jsem si prostředí autobus.

Seminář přítomné účastníky velmi zaujal a projevili zájem o uspořádání dalšího semináře k Hejného metodě, kde jim budou více představena jednotlivá prostředí, se kterými tato metoda pracuje.

Zapsala:

Zdenka Lněníčková

(výkonný manažer projektu)

• 750_zapis_metoda_hejneho_pro_i_st_27-05-2017.pdf