Vzdělávání na Podbořansku
Informační portál projektu MAP ORP Podbořany
Recenze na zapůjčenou pomůcku: kniha Lichožrouti
Hodnocení četby knihy „Lichožrouti“
Tato kniha získala v roce 2009 ocenění Magnesia Litera v kategorii Kniha pro děti a mládež a v roce 2011 byla vyhlášena Knihou desetiletí. Její kladné hodnocení na mnoha internetových portálech mě inspirovala k jejímu výběru. Knihu jsme četli s dětmi 4. a 5. ročníku v rámci odpoledních volnočasových aktivit.
Kniha vychází z námětu, jak vysvětlit, že se nám, lidem, neustále ztrácí jedna ponožka z páru. Mohou za to lichožrouti, stvoření, která žijí v blízkosti lidí a jejichž potravou jsou právě naše ponožky. Tedy vlastně jen jedna z páru, protože to zásadní a první pravidlo z mnoha dalších, které slušní lichožrouti uznávají je: „Nikdy nevezmeš celý pár!“ Jak to tak ale bývá, mezi lichožrouty nejsou jen ti slušní, ale také lupičské bandy, které kradou ponožky v párech a pořádají nájezdy na restaurace a další hojně navštěvovaná místa lidmi…
Samotná zápletka je postavena jak na vztazích členů jedné rodiny lichožroutů a jejich zapletení se s bandou lichožroutských lupičů, tak na propojení světa lichožroutů a lidí. V knize se objevuje téma přátelství a osamění, rodiny a hodnot, důvěry a zklamání, statečnosti a zbabělosti, nezřízeného života, střídmosti a pokory, zájmu o druhého, stáří a moudrosti… Čerpá tedy z pocitů a situací, které během svého života zažívá každý člověk.
Celá kniha má celkem 227 stran a děj je rozdělen do 70ti kapitol. Přední a zadní předsádka knihy je velmi pěkně doplněna ilustracemi. Vpředu jsou vyobrazeny rodinné a přátelské vazby jednotlivých hrdinů včetně jejich podoby, což dětem při čtení usnadňuje pochopení a orientaci ve vzájemných vztazích postav. Na zadní předsádce jsou vyobrazena všechna místa, na nichž se děj postupně odehrává. Tyto předsádky jsme s dětmi během čtení využívali celkem často a hodnotím to jako dobrý nápad. Kniha je také uvnitř plná ilustrací, které velmi pěkně doplňují samotný text. Kniha je rozdělena do krátkých kapitol (navíc je většina stránek popsána pouze z poloviny, ve druhé je vždy ilustrace). Jako výtku bych uvedla, že kapitoly nejsou číslované, což trochu komplikuje orientaci v obsahu a další práci s knihou.
Během samotného čtení jsme s dětmi narazili na řadu slov, jejichž významu nerozuměli a bylo třeba ho vysvětlit. Je možné si slova také společně zapisovat a s dětmi si jejich významy hledat ve slovníku, což také hodnotím kladně a lze na tom vystavět další skupinovou práci.
Jediné, co bych malinko vytkla, jsou asi dvě pasáže ze života lupičské party, kde se popisuje pojmem „fetovací nádobíčko“ záliba hlavního vůdce v cucání piva z ponožky. Myslím, že kdyby se tam tyto byť kratičké momenty v řádu jedné, dvou vět vůbec neobjevily, kniha by tím v ničem neztratila.
Celkově je kniha napsána velice hezky, je čtivá, děj se neustále rozvíjí, zápletka střídá zápletku. Dětem se kniha četla velice dobře také díky krátkým kapitolám. Žáci měli pocit, že čtení „utíká“ a nenudí se. Knihu žáci četli se zájmem a velice se těšili na každé další čtení.
Kniha se nám všem líbila a mohu ji na společné čtení s dětmi vřele doporučit.