Exkurze začala krátkým přivítáním účastníků v zasedací místnosti mateřské školy a pokračovala náslechem výuky přímo ve třídě. Navštívili jsme třídu nejstarších, tedy pěti až šestiletých dětí. Účastníci exkurze byli jako hosté, do výuky nijak nezasahovali, nijak se jí neúčastnili. Počet dětí ve třídě byl v den exkurse 24.

Dopolední práce začala komunitním kruhem – děti i paní učitelka se sesedly do kruhu na zem. Pozice učitele a dětí se tak vyrovnala, bylo vytvořeno přátelské, bezpečné a rovné prostředí. Děti se s paní učitelkou pozdravily na uvítanou říkankou a poté každé dítě pozdravilo svého souseda. Oslovilo ho vždy jménem a pohladilo ho. Toto je každodenní pravidelný rituál.

Poté se paní učitelka zeptala dětí, kdo v tento den sestavuje kalendář. Dotyčné dítě ve spolupráci s ostatními dětmi určilo, jaký je den v týdnu, kolikátého je, jaký je měsíc, jaké je roční období a jaké počasí je venku. Všechny tyto údaje děti zobrazovaly pomocí barevně odlišených kartiček, které mají umístěné na nástěnném kalendáři. Ten je v každé třídě a děti tuto aktivitu dělají i v ostatních třídách školky. Součástí kruhu byla i hudební chvilka, ve které děti zpívaly písničku o dnech v týdnu a měsících v roce, kterými fixují znalosti o časových údajích.

Následovala aktivita „sdílení“ v kruhu s kamínkem. Paní učitelka schovala v dlani kamínek. Nejprve nechala děti hádat, co skrývá v dlani. Když uhodly, řekla jim o kamínku, že přicestoval až z dalekého Egypta a že je moc zvědavý. Dnes by chtěl vědět, jak se děti cítí. Poté nechala kamínek kolovat – kdo jej měl v ruce, mohl mluvit  (jasné, předem stanovené pravidlo), kdo vůbec nechtěl mluvit, nemusel a jen poslal kamínek dále.

Následovala prosociální hra, během které měly děti slovně vyjádřit, co mají rády. Pedagog zadeklamoval „mám rád děti, které mají stejně jako já rády……například  malování“ a seběhnout se k němu měly všechny děti, které měly rády malování a obejmout se navzájem. Pedagoga následně vystřídalo jiné dítě a takto postupně děti definovaly, co mají rády, a co ne. Tato hra je prostředkem ke sblížení dětí.

Po úvodním vyjádření svých emocí a toho, co mají rády, přešly děti k další práci. Týden byl projektový a tématem byly pohádky, na den naší návštěvy vyšla pohádka Hrnečku, vař! Maňásek Mimi přinesl kouzelný košík a z něj za pomoci paní učitelky objevovaly děti indicie, které jim pomohly odhalit název pohádky – např. krupici v sáčku, hrneček, stopku … Pak se děti seznámily s grafikony – obrázky, které se následně místo slov objevily v textu pohádky a které měly děti „číst“. Učitelka s dětmi prošla jednotlivé obrázky včetně obrázků vyjadřujících předložky na, vedle, pod a jasně si definovaly, jak se který obrázek bude číst. Pak už se děti pustily do „čtení“ pohádky.

Paní učitelka četla psaný text, děti doplňovaly slova podle obrázků. Musely je utvořit ve správném pádu.

Po přečtení pohádky následovala pohybová aktivita, kterou byla dramatizace s bočním vedením, kdy děti improvizovaly co se v pohádce událo, koho Maruška v lese potkala. Děti se proměňovaly ve zvířátka, ve stromy lesa a na závěr v kaši, která se postupně vaří v hrnečku.

Další aktivitou byla hra, při které děti rozhodovaly o tom, co je pravdivý výrok a co není. Ve středu učebny pedagog páskou vyznačil pruh, do kterého se děti postavily. Po jedné straně pruhu byl umístěn zelený terč, který značil ano, po druhé červený terč, který značil ne. Učitelka kladla otázky a děti podle toho, zda odpověď považovaly za správnou či chybnou, běhaly k červenému či zelenému terčíku. Po rozmístění dětí pedagog vždy uvedl správnou odpověď. Poté dal prostor dětem, aby i ony samy kladly otázky. Hra se hrála, dokud děti byly schopny udržet pozornost.

Následovala svačina, během které si účastníci exkurze prohlédli areál školy. Nábytek ve všech odděleních je výškově přizpůsobený dětem tak, aby děti byly samoobslužné, mohly si vzít pomůcku i hračku, kterou potřebují, samy bez pomoci pedagoga. V učebnách jsou vytvořena tzv. centra aktivit, kde se odehrávají dopolední pracovní aktivity v návaznosti na aktivitu v kruhu. Řízené činnosti jsou vyváženy stejnou měrou činností spontánních, volených dětmi.

Každá třída má svůj vlastní venkovní areál vybavený herními prvky. Školka disponuje velmi dobře vybavenou tělocvičnou. Ve třídách jsou opět věkově uzpůsobena sociální zařízení a ložnice. V každé třídě je kalendář, na viditelném místě vyvěšená, společně definovaná, a obrázky vyjádřená, pravidla chování, zázemí pro pedagoga. Školka nedisponuje vlastní školní kuchyní, pouze výdejnami v jednotlivých pavilonech mateřské školy, jídlo je dováženo ze ZŠ Kryry. Školka disponuje dětskou knihovnou, která je uzpůsobena tak, aby s knihami mohly pracovat samotné děti. K dispozici mají děti i batůžky na odnesení zapůjčené knihy. V šatnách je kromě klasického vybavení také informační zázemí pro rodiče s ukázkami prací dětí.

Zajímavým prvkem ve výbavě třídy byly stoly pro práci s vodou a pískem. Vše bylo umístěno tak, aby děti měly k pomůckám volný přístup a mohly s nimi samostatně pracovat.

Po svačině zadal pedagog dětem práci v centrech aktivit. Všechny úkoly se vázaly k pohádce Hrnečku vař!, kterou si děti „četly“ a dramatizovaly v dopoledním kruhu. Bylo otevřeno celkem 6 center aktivit.

Bylo otevřeno centrum nazvané „Kostky“, kde děti měly postavit trojrozměrný model hrnečku, lžičky a podšálku, dále centrum „Tvořivá dílna“, kde děti pomocí modelovací hmoty zdobily hrneček.

Po svačině zadal pedagog dětem práci v centrech aktivit. Všechny úkoly se vázaly k pohádce Hrnečku vař!, kterou si děti „četly“ a dramatizovaly v dopoledním kruhu. Bylo otevřeno celkem 6 center aktivit.

V třetím centru pro rozvoj smyslového vnímání, bylo úkolem dětí najít a pomocí gumiček pospojovat dvojice hrnečků, které za pomoci zrakové percepce, označily za shodné, zdobené stejným vzorem. Ve čtvrtém centru - „Ateliéru“ děti vybarvovaly svůj obrázek hrnečku, který si předem předkreslily, volily samy materiál dle vlastní fantazie.

V pátém centru aktivit nazvaném „písmovnice“ si měly děti možnost procvičit  psaní v písku, do kterého prsty kreslily linie, podle šablon, tyto linie naznačovaly možné zdobení hrnečku. Poslední centrum aktivit nazvané „Knihy a písmena“ bylo věnováno předčtenářským dovednostem – děti měly k dispozici obrázky, které měly přiřadit k jednotlivým písmenům – obrázek ředkvičky k písmenku „ř“ apod. K dispozici nebyla celá abeceda, ale pouze několik písmen, aby byl úkol pro děti dobře uchopitelný a zároveň navazoval na předchozí dovednosti a znalosti.

V centrech aktivity děti pracovaly zcela samostatně, učitelky pouze přihlížely činnostem dětí a pomáhaly jim pouze v případě, kdy dítě samo o pomoc požádalo. Plnily funkci facilitátora. Do center aktivity se děti přihlašovaly pomocí svých značek. Učitelky si tak mohly snadno ověřit, v jakém centru aktivity které dítě pracovalo. Děti si centra aktivit volily podle svého uvážení, podle preferencí svých mnohačetných inteligencí. Práce dětí probíhala spontánně, ve velmi poklidné atmosféře, bez konfliktů mezi dětmi. Bylo úžasné to pozorovat :-D. PO ukončení činnosti v centrech aktivit následovala hodnotící část – děti společně prošly všechna centra, prezentovaly výstupy své práce, řekly si spolu s učitelkami, jak měly být věci správně, zda bylo nutné řešit nějaký problém a popřípadě, jak jej vyřešily. Hodnocení probíhalo v pozitivním duchu, nikoliv v duchu kritiky.

Po vyhodnocení práce v centrech následoval pro děti pobyt venku a pro účastníky exkurze konec její praktické části. Děti mají v odpoledních hodinách pouze volnou činnost (hru), popřípadě volí pokračování v činnostech z ranní mozaiky, odpočinek s pohádkami, případně venkovní aktivity, řízená činnost probíhá pouze v dopoledních hodinách.

Účastníci exkurze se odebrali do zasedací místnosti MŠ, kde společně s paní ředitelkou diskutovali nad tím, co viděli během dopoledne. Všem přítomným paní ředitelka poskytla písemné materiály k metodě Začít spolu praktikované v MŠ Kryry.

Zapsala:

Zdenka Lněníčková

• 584_zapis_inspirace_programem_zacit_spolu_v_mS_kryry_28-02-2018.docx