Přivítání účastníků proběhlo před zámeckou branou státního zámku Krásný Dvůr. Účastníci semináře se poté ihned odebrali do přilehlého anglického parku, kde probíhala první – praktická - část semináře.
V krátkém teoretickém úvodu lektor představil sebe a organizaci, ve které působí. Poskytl přítomným odkazy na svou organizaci a nabídku jejích aktivit pro pedagogy i ostatní pracovníky formálního a neformálního vzdělávání.
Následoval stručný úvod k metodologii badatelské výuky. Zatímco dříve platilo Poznej a chraň, dnes je potřeba pozměnit tuto vzletnou formuli na Prožij, poznej a chraň. Jedině to, co děti aktivně prožijí, má šanci utkvět jim v paměti natrvalo a případně i pozitivně změnit jejich hodnotové vzorce.
Badatelská výuka je výrazně průřezová a její správné provedení umožní pedagogovi vzdělávat žáky v jednom okamžiku v několika předmětech najednou.
Za badatelství lze považovat různé postupy, od předem připravených pokusů po tzv. otevřené badatelství (viz graf). Lze bádat tak, že veškeré podklady připraví pedagog a žáci jen ověří již dříve objevenou a známou skutečnost nebo tak, že žáci sami formulují badatelskou otázku, hypotézu i postup, realizují pokus a prezentují výstupy. Otevřená BOV je pro zakořenění poznatků nejpřínosnější, zároveň však časově nejnáročnější. Klade také velké požadavky na znalosti dovednosti a organizační schopnosti pedagoga.
Dále se v teoretickém úvodu lektor věnoval tomu, jak formulovat badatelskou otázku. Upozornil na fakt, že je lépe formulovat otázku „kdy, kde, jak“, než „proč“. Otázka totiž musí být ověřitelná, tj. musí být známy postupy a technologie a zákonistosti, které umožní ověření otázky. Otázky „proč“ jsou nejtěžšími otázkami na ověření, mnohdy jejich zodpovězení v terénu a za dostupných pomůcek a znalostí není možné a mnohdy je dokonce tato odpověď i odbornému světu dosud neznáma. Při kladení otázky je potřeba zohlednit, kdo na ni bude odpovídat (zda má přiměřené znalosti), kolik času na její zodpovězení máme, jaké vybavení a techniku k jejímu zodpovězení potřebujeme (nemá smysl se zabývat otázkou, kterou nemůžeme na místě nijak ověřit). Musíme dále dbát, aby ověřování otázky bylo bezpečné – je třeba zohlednit., zda při jejím řešení něco nepoškodíme nebo něčemu neublížíme. Otázka musí být také měřitelná a nesmí být zjevná, jinak by výzkum neměl smysl (např. rostou na listnatých stromech listy?). Formulace výzkumné otázky je pro celý průběh badatelské výuky klíčová a je potřeba věnovat ji dostatek času.
Dalším krokem je formulace hypotézy. Ta musí být vyvratitelná/potvrditelná, jednoznačně formulovaná. Po formulaci hypotézy následuje vytvoření výzkumného plánu – žáci si musí určit, co je potřeba udělat, aby zodpověděli svoji výzkumnou otázku, tj. aby potvrdili nebo vyvrátili svoji hypotézu.
Následuje samotné měření, sledování, pozorování, pak zpracování výsledků a jejich prezentace. Při zpracování výsledků se žáci dostávají i do světa lingvistiky, neboť musí formulovat své otázky, hypotézy, popsat postup, vše řádně okomentovat.
Po teoretickém úvodu následovala praktická část – rozdělili jsme se do dvojic a vybrali jsme si obory, kterým se budeme věnovat. Stali se z nás ornitologové, hydrobiologové, botanici, entomologové, dendrologové.
Lektor vymezil výzkumný prostor, abychom se nerozutekli po celém parku (důležité i při práci se žáky) a my jsme formulovali výzkumné otázky. Nad formulací otázek jsme strávili nějaký čas – každá dvojice si měla připravit alespoň 3 otázky ke svému oboru, z nich jsme pak společně vybrali ty, které byly nejlépe formulované, nejsnáze ověřitelné atd. Skupina ornitologů např. sledovala hnízdo strakapoudů a položila si otázku, zda frekvence návštěvy hnízda dospělci bude vyšší v době klidu či v době narušení vetřelci a jaká tato frekvence bude. Hydrobiologové sledovali výskyt vodního hmyzu nad a pod splavem, botanici sledovali druhovou rozmanitost na louce, u vody a v lese atd.
Po ukončení průzkumu a prvotních zpracováních výsledků (např. určení vodních druhů hmyzu, určení lučních druhů hmyzu, určení rostlin atd.) jsme se přesunuli do počítačové učebny ZŠ a MŠ Krásný Dvůr, kde jsme se občerstvili kávou a těstovinovým salátem, doposlechli jsem si presentaci k teoretické části badatelské výuky a následně jsme se vrhli na zpracování prezentace výsledků svého bádání. Každá skupina zpracovala dle vlastní fantazie poster a odprezentovala svůj výzkum ostatním. Především jsme se zaměřili na potvrzení/vyvrácení hypotézy, popis badatelského postupu a položení nových otázek, které zodpovězení/vyvrácení hypotézy vyvolalo. Každý z nás jich měl hned několik.
Na závěr lektor shrnul celý seminář a my si uvědomili, že nás takto podané bádání v přírodě obrovsky bavilo a obrovsky obohatilo. Většina z nás byla po skončení semináře odhodlána zařadit takovýto způsob výuky do své praxe.
Zapsala:
Zdenka Lněníčková (výkonný manažer projektu)